já mám maličké kluky, 3 roky, ale dělám to tak, že když jeden má bolístku a kompenzujeme to odměnou, tak dostane i ten druhý. Konkrétně dnes, jeden si spálil jazyk o horkou polévku a navrhla jsem, že půjdeme koupit zmrzlinku. (mají ji o dléta poprvé). No a druhý ji samozřejmě také dostane. Sice ten první říkal, že brácha malou, nemá bebí, ale malá a velká zmrzlinka není, takže jsem to přešla. Navíc myslím, že ten postižený tím nic neztratí a je hezké, že si to užijeme spolu, zamlsáme si všichni. Sobě bych třeba tu zrmzlinu mohla také koupit a hodit to vše, do společné hezké chvíle, posunout to někam jinam.
Ale znám i ty starosti s doktory. Dostávají oba, i kdyř por jednoho je to sadné a pro druhého panika. Ovšem jsou v jiném věku.
V tvém případě bych asi volila cestu vyrabovat si maximálně konto. Jednommu tu drahou věc co si vybral (ten to bude trpět u zubaře), druhému taky, a tomu prvnímu ještě něco malého navíc. Asi tak.
Ale stejně hodně záleží na konrkétní situaci, jak to u vás všichni vnímají a cítí. Házela bych to hodně do toho, máme radost, že někdo něco zvládl a má radost z dárku atd. apod. No a chápu, že je blbé, aby ten co to zvládá v pohodě neměl nic, to je pro dítě asi moc těžké. A současně by ten druhý měl mít něco víc, když ho to fakt stálo bolest. Ale nezávidím ti. Hlavně to, že se už pohybujete ve fin. nákladných věcech. Kdyby to nebylo tak drahé, tak si to vyřešíš asi taky sama snáz, že ?