Bohužel mám (zatím
) v sobě zakódované, že musím být nejlepší. Takže jakmile je někdo lepší v něčem, čím se víc zabývám, nebo ani nejde o to, že by byl lepší, ale že má u ostatních úspěch, něco mě píchne a šeptá: Styď se, to ty nikdy nedokážeš. Případně: Vidíš, ten je úspěšný s málem, a ty nic.
No ale je to jen okamžik, pak si to samozřejmě zpracuju