Od dětí vyžduju aby poslouchali, ale horší je to praktikovat, syn je dost výřečnej a na každý můj zákaz má milion argumentů proč tu danou věc chce udělat, např. neustálespolu řešíme v obchodě sladksoti, vysloveně s cény mi nedělá, ale dožaduje se slovně, když chche něco koupit a já mu řeknu, že ne, že nekoupím tak odpoved a proč ne? když jsem při 1. takové situaci uvedla trošku lživý argument bylo to první co mě hned napadlo a tak jsem to řekla, že nemám tolik korunek abych mu to koupila tak reakce tak se podívej do pěněženky já vím že určitě máš, má odpoved, že nemám, jeho argument, když se nechcheš podívat ty tak se podívám sám, má odpoved, že se nepodívá, že mamince se do peněženky neleze, jeho argument, když se tam podívat nemůžu tak to znamená že máš a kecáš. No měl pravdu tak jsem mu řekla, že teda mám, ale že ty korunky mám na něco jiného. No řečeno můj syn strašně rád argumentuje a diskutuje je schopnej pro porušení nějakého pravidla hodinu o tom debatovat a musí mít poslední slovo.