Ono taky dost záleží i na tom, jak se u těch pokynu i kdo tváří. ...my jsme zrovna přijeli po týdnu od našich a jsem vyřízená, jak nás starší kluk všechny buzeruje, už týden se mu snažím vysvětlit, že se mi takováhle mluva nelíbí, že my si to doma prostě říkáme pěkně a je hezké poprosit, když od někoho něco chci.

Mluvím s dětmi tak, jak bych si přála, aby mluvili ony se mnou. Samozřejmě se někdy nějaká situace vyhrotí, ale musím říci, že Jáchym už pozná, kdy je třeba fakt reagovat bleskurychle a bez diskutování. Snažím se těm situacím co nevíc vyhýbat, ale to jde zatím velice snadno, páč jsme všichni spolu doma a mám relativně na všechno čas či si mohu věci přizpusobovat.