Prosím o vaše názory, mám doma 7-mi denní miminko, a kromě něj ještě další dva kluky - 3,5 a 2 roky. Znamená to samozřejmě velmi mnoho práce, manžel je živnostník takže je doma málo, babičky jsou daleko, nepomůžou. A problém je v tom, že ten náš nejmladší je dosti uplakané miminko, jelikož hodně trpí na bolení bříška, prdíky. Kojení vyžaduje i každých 30 min., poctivě odříháváme ale sotva ho položím, kroutí se a pláče. Dávám kapičky babycalm, moc to ale nepomáhá. Používám šátek na nošení, ale to poloha v něm se mu nelíbí, chce se nosit v poloze, která je v šátku nerealizovatelná, takže ho nosím na jedné ruce a druhou dělám veškerou práci. Ne vše ale jde dělat jen jednou rukou, a tak ho prostě musím občas položit a např. během přebalování staršího nebo během vaření poslouchat srdcervoucí pláč. Dost mě to trápí, mám z toho výčitky svědomí. Pokud by plakal jen proto že se chce chovat, brala bych to v pohodě, ale když vím že má bolení a já mu nemůžu pomoct, jsem z toho nešťastná a nervózní. Jaký je váš názor na to, že ho takhle nechávám plakat? Co byste dělaly v mé situaci vy? Máte s tímto některá zkušenost? Potřebuji se jen ujistit jak moc špatná máma jsem Děkuji.