zkus si někdy představit, že to dítě bude ve škole.
bude zvyklý na to, že poslouchat nemusí, o čemkoliv může diskutovat, když se mu něco nechce udělat, tak neudělá a ono to přinese nějaký přirozený důsledek, ale s tím se zase nějk vyrovná...

a pak takový děcko začne chodit do školy. Má tam dalších 20 spolužáků.

všech přibližně 20 dětí by bylo stejných. To by mě fakt zajímalo, jak by se mohli cokoliv učit, ve škole je nějaký pevně stanovený řád,m který se dodržovat musí, a pokud ne, vzniká chaos a učitelka se může rozkrájet, ale takovou třídu nezkrotí jinak, než tím, že nastaví hodně pevný hranice a bude vyžadovat poslušnost hodně tvrdě. A děcka jsou zmatnýe a nemají rády školu, protože se tam musí něco, co nikdy nemusely, někdo je na ně zlý a dovolí si po nich chtít slepou poslušnost, vydržet něco, dělat něco bez diskutování o zmyslu toho...

a nebo druhá možnost, kdy je třída 20 děcek poslušných a meiz ně přijde jedno s diskutující výchovou. Je to ve třídě poěkně rušivý element, kterýbrzo štve učitelku i děcka, prtoože když jich 20 poslechne, ten jeden ne a pořád se na něco ptá (proč mám teď číst?...), nedělá co má, zdržuje...


myslím si, že by mělo být povinností rodičů předat do školy dítě schopný občas poslechnout i bez diskutování a to i v situacích, tkerý to dítě zatím nezažilo. Může se pak doma bavit o tom, proč má dělat úkol zároveň s ostatníma a proč má sedět na místě, nekecat a s ničím si nehrát, když učitelka vysvětluje učivo nebo když ostatní píšou, čtou...

Takže všeho s mírou, naučit děcka, že někdy je situace vhodná k diskusi a někdy ne a někdy je potřeba autoritu poslechnout bez výhrad a bez otázek a okamžitě, dodržovt stanovený pravidla - jasně, dá se o nich diskutovat, ale i k tomu musí být nějaký klid a rušivý element nebývá ochotný se ujlidnit ani na tu diskusi - protože neumí počkat, až domluví těch 20 dalších před ním a po něm