Myšulko, popravdě řečeno, moc se mi nechce zavádět sezení u Patrika dokud neusne. Podobný věci zavádí Dan a já jsem pak otrokem uspávání. Danda měla narušený spaní někdy v roce a půl po návštěvě Rumunska. Dan říkal, že u ní musíme sedět. Střídali jsme se u ní po půl hodině a za pár dní jsme toho měli dost. Navíc on by si odjel na loď já bych měla zábavu na celý večer. Takže jsem zavedla metodu "položit, pohladit, odejít..." a za 3 dny usínala sama. Na Patrika zase našel metodu, že usíná nejlépe pohupováním a natřásáním v náručí. Takže jsem natřásala až do roka a čtvrt, kdy už byl pěkně těžkej, já byla vyřízená, ale nemohla jsem ho nechat plakat, protože Dan taky spal v ložnici. Na jaře jsme začali jezdit na chalupu a tam mi už i zbytek rodiny řekl, že jsem blázen takhle ho uspávat. Takže jsem opět nasadila zmíněnou metodu "položit, pohladit, odejít, vrátit se, položit...." a za 3 dny usínál krásně sám. A dokonce začal spát přes den 2-3 hodiny, kdežto předtím usnul maximálně na 40 minut! No ale teď nevím, co s ním, protože mi vyleze z postýlky. Včera a dneska to bylo lepší. Nechala jsem ho vzhůru s Dandou a potom jim společně zazpívala a odnesla ho. Chvilku jsem počkala za postýlkou a byl vklidu. Akorát včera ho tedy vyrušily klapající podpatky na chodbě a začal plakat. Všechno je tu šíleně slyšet a on se poslední dobou bojí všech neznámých zvuků. Taky taky pořád někdo vrtá nebo klepe, je to na nervy. Tak toť ke spaní. Myslím, že by to možná vyřešilo, kdybych je dala s Danielkou do jednoho pokoje. Počítala jsem, že je sestěhuju až na jaře, chci jim předělat pokoj. Tak uvidím, jak to bude.