Já jsem do práce nemusela, ale šla, když bylo staršímu osm měsíců. Doma s ním byla moje švagrová a pamatuju si, že okolo roku a půl mi taky začalo vadit, že jí syn začíná dávat přednost. Vždycky mi moc pomohlo, když jsem si řekla, že to není žádná soutěž o přízeň, že jsem měla kliku, že jsem sehnala takové super hlídání a chmury jsem zahnala. Švagrová hlídala do dvou a půl, pak jsem odešla z práce, chvíli byla s malým doma a nastoupila do jiné práce, na menší úvazek, a malý šel do jeslí a pak do školky.Vztah spolu máme hezký, šílené mi přijde, že si hlídání tetou vůbec nepamatuje, byl s ní čtyři dny v týdnu skoro dva roky.

Tohle žárlení na chůvu asi není nic vyjímečného, kamarádka ji musela zrušit v synových cca dvou a půl letech a radši ho šoupla do jeslí. Ber to tak, že ti nic jiného nezbývá a je prima, že je s ženskou, která ho má fakt ráda. A počítej s tím, že ji asi budeš potřebovat i až bude malý ve školce - starší z prvního školkového roku cca polovinu promarodil.