My se mazlily pak až ráno, protože pak ze vzteku že musí jít spát usnula a ráno mě zas moc milovala a byla sem její miláček atd. Ale stále se ta věta opakuje.... Jakmile není po jejím a teď to máme všichni těžké a malá má hodně povolené uzdy, je to doma pak boj v čemkoliv co ji nedovolím odmala a ti co jí hlídají i přes noc jo. Bohužel to co ji oni dovolují já na dálku neovlivním... A to se opět, nevím proč začala počůrávat. Jak jsme doma já, manžel i malá vše ok ale jak sem pracovně pryč počůrává se chodí spát v kolik se ji chce a podobně. Takže pak přijedu a tím že sní nechci mít malého rozmazleného hajzlíka vznikají tyto boje a tyto věty ve všech podobách a jak to šíleně bolí to bych nevěřila....