Mám podobnou story tohoto druhu u svého syna. Kupovali jsme rukavice. Paní nám dávala na výběr, syn chtěla za každou cenu prstové. Ty měla ale jenom jeden ddruh:

"Ty mám, ale jenom tyhle červené." Doplněno veeeeelmi omluvným obličejem

Syn s naprosto nevinným a dychtivým výrazem "A neměla byste růžové?" No, neměla...I kdyby měla, asi by je v tom smíchu nenašla. To fakt nečekala Tak vzal zavděk červenými.

Když jsme mu ve 4 letech kupovali kolo, měli tam 3 kola v jeho velikosti - zelené, tmavě modré a růžovobílé s košíčkem a kytičkama, jak pro princeznu. Za každou cenu ho chtěl Nakonec ho přesvědčilo, že bylo o malinko větší a on ho neušlapal (je to tintítko).

Po té růžové už teď tolik nepase. Ale když něco takovýho chce, nebráním mu. Já nejsem přítelem toho škatulkování na modrou a růžovou. Jenom jsem mu vysvětlila, že většina lidí to tak má, tak aby to věděl a podle toho se svobodně rozhodoval, případně si své růžové věci dokázal uhájit.