Moje děti jsou ještě malé, a zdá se, že jsou dětmi rády. Ovšem já jsem se celé dětství a pubertu těšila, až mi bude 18 a konečně si budu moct o sobě rozhodovat sama. Celé dětství jsem slýchala "to není pro děti, to děti nemůžou, na to jsi ještě malá, to bys ještě nepochopila, to můžou jen dospělí, až budeš dospělá, dělej si co chceš..."; s úderem 18. roku ze mě spadly okovy a konečně jsem začala být brána jako svéprávná. Doufám, že moje děti si dětství jaksepatří vychutnají...