Moucho,ale přiznám se, že jsem před sedmi lety byla našťastná......manžel změnil práci a byl najednou pořád doma,ale odmítal cokoliv s tím, že když jsem to zvládala doteď tak on přece nemusí
TAkže jsem se s ním 1/4 roku hádala snad co týden....., že taky chodím do práce a prostě bude pomáhat.....jednou se zdržel a přišel do kroužku pro syna o 10minut dýl....ten už volal, že ho nevyzvednul a že ho tam zapomněl......to se už neopakovalo....naštěstí.
A od té doby máme takový to co kdo kdy a kde na lednici, když to zapomene....může číst...co má dělat.....a co se kluci naučili vařit...tak mě ubylo i dost práce o prázdninách s vařením....pokud jsou doma....oni rádi a já mám pak taky volno.
A každý školní rok na začítku upravuje náš jak říkáme : jízdní řád.....kdo co kdy ....blbiny typu koš a tak neřeším.