Já teda nebudu zrovna pozitivní. U syna to bylo stejné, pediatr mě uklidňoval, že to je OK a až ve čtyřech letech se zjistilo, že špatně slyší (nedoslýchal...). A to chudina dostával občas vynadáno, že je neposlušný. Postupně se to zhoršovalo, naučil se přirozenou cestou odezírat ze rtů a tak to z velké části "uniklo" pozornosti. Já jsme trvala a vyšetření sluchu z jiného důvodu, ale podezření jsem měla. A dostávala kapky od tchýně, že mám dítě nevychvoané a omlouvám to "takovou pitomostí". Až po operaci jsem zjistila, co všechno vlastně neslyšel, třeba měl děsnou radost z ptačího zpěvu, který mu byl předtím neznámý.