Tak...ono to tak prostě je. Beru to tak, že jednou jsem se rozhodla ty děti mít, tím jsem se zároveň rozhodla pro cestu,který je zkrátka jiná, než kdybych je neměla, případně měla jen jedno dítě a mohla si jít dál přímo za kariérou.
nemyslím si,že bych se kvůli dětem musela vzdát svých snů nebo aspoň příležitosti dělat v životě to,co chci, ale omezení to je a pořádný.
A na druhou stranu, pokud byhc děti neměla, šla si jen za svými potřebami, přišla byhc zas o tu zkušenost mít rodinu s dětma, obojí má přece svý...

Je pravda, že je trochu neštěstí, pokud se matka upne na děti a jejich výchovu tak, že vpodstatě žádnej svůj osobní život nemá. To nesvědčí nejen jí,ale ani dětem...