Nikaio, když jsem byla s dětmi na MD, mívala jsem v deset dopoledne jediný plán na večer - toho večera se dožít
Když jsem se ho pak dožila a děti usnuly, měla jsem jediné ambice - JÍST a SPÁT (s vědomím, že budu vzápětí zase vstávat). Pokud zbývaly nějaké síly, tak jsem vařila na další dny, protože vařit dopoledne za přítomnosti dětí se mi moc nedařilo. Intelektuální činnost byla na pár let u ledu