Přidat odpověď
Přesně vím, o čem mluvíš. U nás to bylo taky tak, ten menší byl taky chytrý, ale v podstatě vědomosti měl povrchní, nešli jsme vůbec do hloubky, neopakovali jsme si to pravidelně a za chvíli si to nepamatoval. Snažila jsem se alespoň o víkendu, ale i tak to bylo málo. Za rok jsem pochopila, že po něm vůbec nemůžu chtít věci, které jsem chtěla po prvním synovi. Prostě na to neměl a já věděla, že to není tím, že by byl hloupější, ale že na něj nemám čas. Zůstala jsem doma. Pak začal chodit do školy a ve třetí třídě to bylo zase o něčem jiném, už mě tolik nepotřebovali, tak jsem nastoupila do práce. Vůbec toho nelituji, jen ne každý má možnost zůstat doma...
Předchozí