Já jsem měla trošku náročný rozjezd, kdy jsem se učila nové věci a byla závislá na pomoci ostatních kolegů, byť ochotných. A pamatuji, jak jsem si jeden večer nad spícím dvouleťáčkem vydatně poplakala, jakou blbost jsem udělala. Ale už se to spravilo, snažím se jim věnovat, jak to jen jde, starší musí do školky jen na půl dne, může v pohodě vyležet každou nemoc, oba hlídá babička, která je miluje a vidí se v nich. Kdybych ale neplánovala další MD, tak bych ještě ten rok počkala. Další rok bych dala, ale další 3 nebo 4 v kuse už ne.