Jsem asi povahově stejná, ale už se pomalu měním. Změnila mě tragédie mé kamarádky, které při autonehodě zemřela sedmiletá dcera. Vždy si na to vzpomenu, když řeším nějakou věc, o které si myslím, že je děsně hrozná. No a nakonec si vzpomenu na kamarádku a říkám si, že když nejde o život, jde o hov.no A je to fakt pravda. Když mám tendenci ztratit trpělivost se synem, řeknu si - jsem rád, že jsi se mnou. Tak mě zrovna teď zlobí, no a co ?
Být tebou, nepeču cukroví a snažím se spíše třeba balit, aby toho pak nebylo hodně. Určitě máš nějakou pečící příbuznou nebo kamarádku a ta trošku cukroví dá Držím palce