Pote co jsem se nervove zhroutila jsem se proste naucila lisit veci na dulezite a ty co pockaji. Taky nechci byt bez cukrovi, ale kdyz vidim, ze to proste nestiham je mi to srdecne jedno, upecu aspon dva, tri druhy ve volnych chvilich, kdyz je moznost poridim kupovane a jsem v klidu. Vanocni vyzdoba me uklidnuje, darky balim den dva pred Vanoci a z niceho si nedelam hlavu. Jasne ze se najdou chvile kdy mi tluce srdce ze nevim co driv, ale vydechnu a zase delim dle dulezitosti. Ale je zvlastni ze od ty chvile kdy neresim jestli mam nalesteny okna, 20 druhu cukrovi a dokonale zabaleny darecky je mi dobre a Vanoce me vic bavi. A kdyz se zase zacne vsechno sypat, vecer si uvarim dobrej svarak a pustim si dobrej film a je zas lip.