Svého manžela velice miluji, vážím si ho jako člověka, vážím si toho, co pro nás dělá, máme spolu 2 krásné zdravé děti...
Sex mě nikdy moc nebral, ale tak nějak občas jsem i měla chuť a opravdu si to užila, případně jsem chuť neměla ale pro manžela jsem na to našla sílu a nakonec to taky bylo fajn.
Už je to 9 měsíců, co se narodilo naše druhé dítě a my jsme měli sex za tu dobu jenom 3x (a to ještě k tomu bez spojení neb mě to opět bolí). Jsem z toho nešťastná, ale nedovedu se donutit. Kvůli kojení mám rozbolavělá prsa, takže manžel se mě jich nemůže ani dotknout. A já mám pocit, že mě na manželovi už vůbec nic fyzicky nepřitahuje, ačkoliv ho jinak pořád moc miluju, takže tím se situace ještě komplikuje.
Zároveň ale mě neláká ani představa nějakého jiného muže (naopak když jsem to někdy zkusila, tak se mi spíš udělalo zle). Takže to není tím, že by se mi manžel "okoukal" (jsme spolu celkem přes 10 let).
Z počátku jsem to brala jako hormonální výkyv po narození dítěte, ale už je to 9 měsíců a pořád se to nelepší.
Nerada bych o svého muže přišla, i když vím, že mě bezmezně miluje a plně toleruje mojí nechuť, tak taky vím, že chlap dlouhodobě bez sexu být nemůže.

Měla jste to některá také tak a jak to dopadlo, jak jste to vyřešily?
Děkuju.