Myslím, že děti byly vždycky stejné. A to, že dneska jsou děti nezvladatelné a rozmazlené oproti dřívějšku, to je takové klišé, které podle mne pramení jen z toho, že dneska se tím hodně zabýváme a všechno pitváme a máme potřebu pojmenovávat věci, které se dříve tak dalekosáhle něřešily. Já osobně jsem ve dvou letech docela často ležela na chodníku a ryčela, pamatuji si na to, pamatuji si svou bezradnou babičku, která neměla sílu se mnou hnout, i to, jak to kolemjdoucí komentovali moudrými radami. O nějaký rok později ze mě bylo normální vzorné dítě, poslušné a spíše ostýchavé, ve škole pak bezproblémová premiantka. Takže asi tak