Ellí, já už to dělám tak, že to, co mám nutkání okomentovat, programově ignoruju a vytěsním. A když už sdělím, co třeba dělám já, přečtu si to po sobě a 90% promažu
Většina lidí funguje jednoduše - šáhni jim na něco, co zvolili, a oni to budou bránit, i kdyby to před tím ani moc neřešili. Kritika jejich volby je jako kritika jejich JÁ, jejich dobrého úsudku a většina si myslíme, že náš úsudek je pochopitelně téměř neomylný

Já se zcela sebekriticky pokládám za chytrou a otevřenou novým myšlenkám, ale taky na to musí být vhodný čas. POkud jsem v zajetí nějakého problému, sebelepší dobré rady od sebe odkopnu. Většinou si na to musím přijít sama a když do mě nikdo nešije svým spasitelstvím, taky k tomu dojdu.

Ale v případě dětí se pochopitelně mýlím zcela výjimečně, že , a to málo dělám blbě zcela vědomě (třeba svou nedůslednost)

Kamarádkám už neradím. Ony se samy rozhodly a věří tomu, že některé ne úplně dobré věco kolem dětí jsou pro ty jejich dobré, já třeba vidím i některé důsledky, ale ony je přičtou něčemu jinému, to stejně nemá cenu