No, já bych muže, který by mi řekl, že se mnou chce děti a chce se mnou žít, ale nevezme si mě, nepovažovala za dost spolehlivého, abych s ním ty děti měla. Přišlo by mi, že si prostě nechává zadní vrátka, nebo že mu nestojím za to, aby se kvůli mě nějak omezoval/přemohl/vyšel mi vstříc, a o takového zas nestojím já.
Stejně tak můj muž (svatba byl jeho nápad) mi na rovinu řekl, že to považuje za důležité a že jenom žít bez svatby se mnou trvale nechce (tou dobou jsme spolu dva roky bydleli, takže se svatbou nic nezměnilo, krom toho veřejného vyjádření důvěry v partnera).
Z tebe mám pocit, že si zadní vrátka necháváš taky, a myslím, že to i ty děti cítí.