Ano ví o tom, že o něm řekla, že není k životu. Ale o těch postižených dětech - to ne, to bych mu neřekla, bylo by mu to takhle strašně líto. I teď má výčitky, že jsme se kvůli němu rozhádali, že jsem při něm stála a bojovala o to, abychom mohli spát nahoře, kde se mu lépe dýchalo. Já mu jen pořád opakuju, že já toho nelituju, že aspoň vím, jaká máma doopravdy je. Od toho incidentu se už třetí měsíc nestýkáme ani přítel, ani se mu nedivím, že nemá chuť se s ní vidět, ale já taky ne.