Člověk nikdy neví co by udělal než se sám ocitne v takové situaci. Prostě je to nepředstavitelné. Můžu stokrát říkat, neudělala bych to, pak se do té situace dostanu, uvidím dvě děti, život si představím jinak a moje reakce je opačná než v mých dřívějších představách.
Pokud bych se dozvěděla, že dítě bude slepé (ale myslím, že to zjistit nejde), na potrat bych šla. Dítě to nebude vždycky, bude dospělé a život musí být těžký.
My jsme taky nedávno vedli debatu. Je zde možnost, že bych já třetí těhotenství nepřežila, tak co dělat po případném otěhotnění. Momentálně jsem si nechala píchnout antikoncepci a vidím, že by to opravdu nešlo :-(. Vždycky jsem byla absolutně proti potratům (svým, u ostatních je mi to jedno), už to tak jednoznačně nevidím.
A v okolí vidím jak postižené dítě změní život celé rodiny, ne že nezmění. Zatím teda rodiny vydržely
.