Jaano, meje sestřenice má DS, je teda někde ve "středu" této škály. A její dva bratři to hodnotí neutrálně. Ona tedy s ní byla teta doma, v té době to nebylo až tak běžné, chodila ze začátku do zvláštní školy a od té doby je doma. Je vcelku schopná se sama o sebe postarat, teď bydlív chráněném bydlení. Všichni okolo jsme seznámeni,že budeme muset pomoci (já tedy ne až tak moc,ale v případě potřeby pomohu). To je i na povahách lidí okolo postiženého. Moji sourozenci např. nejásali když jsem se narodila (ale jsem z velmi početné rodiny a nejmladší,takže oni coby puberťáci věděli,že to znamená omezení už tak napjatého rozpočtu).