jj, trochu zvostra zpočátku, ubrat pak může.

Kočárek bych nařídila manželovi ať ho odveze ke tchýni, že ho tam budou mít jako záložní (a babča si s ním může trajdat když jí bude libo), nicméně kočárek že vybírají rodiče dítěte sami. Záclony bych zaonačila tak, že klidně koupím nějaký co se líběj mě, zabalím jí je jako vánoční dárek, a u rozbalování poznamenám, jak že je to zajímavá tradice, předávat lidem svůj vkus do jejich domovů, takže jsem to taky zkusila. Eventuelně bych jako smír nabídla výměnu - já jí vrátím ty její a vezmu si ty svoje a budem si kvit a nadále si nepolezem do zelí/bytů. Případně varianta "záložní plán - opijeme je!" - pokud se nechají nad sklenkou/lahvinkou něčeho přimět k vyprávění - "jak jste se poznali, jaké to bylo když jste čekali XY (manžela), jaké jste měla vztahy se svou tchýní....." no a třeba se zadaří. Takhle mě to relativně pomohlo u mé tchýně, když se ve slabé chvilce přiznala že až do smrti své tchyně nebyla v domě nic víc než "děvečka" přesto že byla matka dvou dětí.... (přivdala se do jejich domu), co všechno nesměla, co jí bylo určováno...... a po tomhle rozhovoru tak nějak zmírnila ten tlak směrem ke mě, bylo to evidentní.