To je jak z Cimrmana: "Nemá talent...Kuzma je támhle!"
Já jsem měla to relativní štěstí, že mě otec dostal do lidušky navzdory mému nerytmu i tragickému zpěvu. Rytmus do mě vtloukl, léty jsem se vyzpívala. Koncerty pro rodiče byly pro mě noční můrou - tak ztrémovaná jsem už nikdy nebyla - ale když mě pak nechali s výukou na pokoji, jsem nakonec ráda, že si na ten klavír můžu zahrát, přehrát si sama věci, které mám ráda...
Pokud bys měla problém s elitářskými učitelkami, zkus buď soukromou (ty bývají o něco dražší), nebo třeba studenta (ideálně student hudebky na peďáku na doma...