Há, há, zrovna včera jsem na něj vzpomínala! Dobrý téma!

Tak jednoznačně nejhorší byl náš 1. společný se současným manželem a to jsem trávila i Silvestry na psychiatrii, přežraná třešňovýma pralinkama a úplně zlitá portským sama doma, kojící přesně o půlnoci při chlebíčkovém večírku...

Nejhorší byl 2009.
Šli jsme do motoráje na Krejcárku, zaplivaná motorkářská hospoda, o ničem, ani drsňácká, ani útulná, ani hezká, nic. nijaká. pajzl. Měli přijít manželovi kamarádi, kteří nakonec zůstali v centru a byl tam jen ten, který nás všechny zval a ten už byl v 9, kdy jsme došli, na káry, lemtal nám po chlebíčkách a pak do nich padnul hlavou, pak tancoval na stole a nakonec se všichni v půlnoci vyvalili před hospodu a házeli po sobě a po autech petardy. Já vůbec nevím, co jsme ten večer dělali kromě toho, že jsme s bradou na kravatě zírali na toho našeho kamaráda fakt si nepamatuju nic, žádnej program, hudbu, nic, podle mě se prostě nedělo nic