Těžce introvertní syn se chtěl kamarádit s hyperaktivním chlapečkem. Nelíbilo se to hlavně paní učitelce, já jsem usoudila, že se do toho míchat rozhodně nebudu. Jenom jsme si zdůrazňovali, že syn musí hodně hlídat, kdy jsou jejich hry už moc, že nesmí nikomu ubližovat nebo něco poškozovat. Nakonec přišel na to, že se s tím klukem kamarádí velmi těžko (žádné jiné kamarády nemá), protože tu hranici, kdy je toho moc, nepozná. A to mému synovi postupně začalo vadit. Kluka je mi trochu líto a naopak teď do toho synovi trochu kecám a snažím se ho přimět, aby ho úplně nezavrhoval.