Já jsem si s ní v pátek minulý týden v klidu povídala u kávy. Přišla zase s tím jak jí bude smutno, jak bude brečet a podobně. Vysvětlovala jsem jí takovou dobu podobrém jak to je, a snažila se já nějak "uklidnit". Asi po hodince diskuze na téma Vánoce byla veselá a mazali jsme cukroví... A pak večer to začalo jeden telefonát za druhým, mě se už chtělo brečet. Připadá mi jako malé dítě které ani po sté nepochopí slovo ne. Děsím se zítřka, odpoledne máme k nim přijít a přinést dárky - že si je vyměníme. Děsím se toho, vidím jak bude nafouklá a jestli zase spustí, tak já se už asi fakt neudržím Navíc, tchán jí řekl že mi to její chování vadí ale ona všechno popřela, lhala, že mě vůbec nevolá a podobně. Mě se tam zítra vůbec nechce, jen si na to zvpomenu, šílím... Nejhorší je, když si tchyně dá vínko nebo pivo, to to pak jede a dojde i na nadávky