Přidat odpověď
Dagap, my si asi prostě nerozumíme. Jestli se máme vrátit k tomu, co jsme tvrdily na začátku, potom jsem se ještě Lvice jako první ptala, jak metabolický syndrom ovlivňuje pohlaví. K tomu jsme se ještě nedostaly vůbec. Ptala jsem se proto, že mám kamarádky diabetičky, dvě z nich hodně obézní, mají metabolický syndrom. Jedna není obézní a je závislá na inzulinu. Mají holčičky. Zajímalo mě, jestli mají mít lidé s metabolickým syndromem snadněji holčičky nebo kluky, tím začala naše debata. Pořád mě to zajímá.
Tím jsme se zapletly do debaty, kdy ty tvrdíš, že se to ovlivnit dá a já namítám, že pokud je ovlivnění tak složité, že normální člověk ani nedokáže postihnout všechny oblasti, ve kterých by měl něco dělat, že to vlastně ovlivnění není. A že se mi nelíbí, když postup selže a dotyčný ho znal neúplně nebo dostal protichůdné rady, že se potom snadno řekne, že prostě nedodržoval co měl nebo toho hlídal málo. Je jasný, že u lidí, u kterých stačí se milovat v nějaké poloze a v určitém odstupu od ovulace, to půjde líp. Jak vlastně vysvětlujete to, že u někoho stačí lehké zásahy a u jiného jde třeba o letitou dřinu? Tohle je pro mě rozpor u toho skotu, tam přece sedlák nemohl jedný krávě dávat směs a jiný jinou směs v různou denní dobu, k tomu ji zvlášť honit a k tomu ji třeba nechávat hladovět. Jestli měli postup, byl sice promyšlený, ale jednoduchý v tom, že stejný pro celé stádo. Jaké vlastně měli procento úspěšnosti ve vrhu telat? To tu taky nepadlo a možná by to hodně vysvětlilo.
Vím, že jsi přímo netvrdila 100% úspěchu ani že bys zlehčovala ostatní faktory, ale výslovně jsi psala, že strava je nejvíc ovlivnitelná a ovlivňující věc a taky jsi psala, že kdo neuspěl, ten zřejmě nedodržel co měl. Tohle je asi to, co mě irituje. Jestli je spolehlivost například 75%, tak tu máme každou čtvrtou ženu, která všechno poctivě dodržela a stejně rozhodlo něco jiného. To podle mě není málo a osobně si myslím, že pak nejde mluvit jednoznačně o správně rozpoznané zákonitosti. Pokud by to tak bylo, byly by možné jen výjimky, tj. max. jedna z deseti nebo méně. A tohle je to, čemu nevěřím, nevěřím, že někdo má takhle fungující pravidlo u lidí a že ho umí u různých typů lidí správně použít (tj. poradit jim, jak se správně mají chovat).
Předchozí