Přidat odpověď
Díky za podrobnou odpověď. Takže ono jde hlavně o to, zda žena jí dost a pravidelně, nebo spíš méně až málo, nepravidelně, k tomu ta skladba minerálů. Je mi jasný, že rozdělit stravu není snadné, ale hlavně když se ví, z jakého hlediska se to má členit a vybírat.
Tvoje příklady chápu a chápu už, že nejde o tu hmotnost. Ono někde na začátku něco kolem hmotnosti bylo, ale to psala myslím lvice nějak v souvislosti s tím metabolickým syndromem, mimochodem pořád mě to hodně zajímá, jak ten metabolický syndrom ovlivňuje pohlaví. Lvice, jestli budeš číst, mohla bys říct, jak jsi to myslela?
K té cukrovce, to je právě případ toho, kdy ženy musí jíst pravidelně, aby glykemie byla co nejvyrovnanější a hlavně, aby neklesla pod určitou hladinu. Z toho úhlu pohledu jsem dřív četla, že jednoznačně pro kluka. Diabetici mívají vyšší hladiny cukru než zdraví lidé a dokud neotěhotní, nevadí to, až v těhu musí hodnoty rovnat na prakticky zdravé a dá jim to někdy hodně práce i při zvýšených dávkách inzulinu. Přirozeně nevím, jak jsou na tom s minerály. Ale tolik holčiček u mých kamarádek diabetiček mě v této souvislosti zaujalo.
Jen poslední věc, já si nemyslím, že i v přísných laboratorních podmínkách by byla úspěšnost 100%. Já si myslím, že i skutečně dobře a mnohostranně se snažící žena může situaci ovlivnit maximálně na 80% a ten zbytek je něco, co ovlivnit nelze. Jestli někdo bude mít fakta mluvící o opaku, smeknu a změním názor. Vážně si myslím, že kdyby byla možnost 100% ovlivnění, lidé s dědičnými nemocemi by opravdu byli velmi ochotni dodržet všechno na světě. Jenže ono to 100% nebude. Potom to spoustě lidí za tu neuvěřitelnou a (někdy) dlouhou drezúru prostě nestojí.
Mmch mi do toho nepasují vícečata různého pohlaví.
Předchozí