Ahoj, prcek tohle dělal taky. Opakovaně mlátil hlavou o podlahu (mám plovoučku) a to fest, žádný opatrně, o nábytek - to vyjímečně. A řekla bych, že to bylo už jak psaly holky..období vzdoru, vyrovnání s emocemi. Byla jsem z toho na prášky, nevěděla jsem, co s ním v tu chvíli dělat. Taky měl na čele 3modřiny vedle sebe. Dělal to jen doma, venku se snad jen 1xvyválel. Přiznávám, že jsem se jednou dost neudržela, a ještě mu přidala na holou :-( .. on řval vzteky, pak tím, že ho bolelo jak se mlátil hlavou o zem, já jak mi bylo líto, že nevím co s ním a že jsem se neudržela..prostě dvojka k pohledání. Brečela jsem na zemi za gaučem a "Proč to děláš? Vždyt víš, že tě to pak bolí, co mám dělat? " A on na mě koukal z gauče, pak přišel, začal se mi zadečkem prdelit do klína a mazlit se - to mě rozbrečelo ještě víc. Ale ..nakonec tohle všechno přešlo. DÍKY BOHU. Trvalo to pár měsíců, pak byl chvíli klid , loni na podzim se to na chvíli vrátilo, ale od té doby ťuk ťuk, už se vzteká "kultivovaněji". Zkusila jsem držet v náručí, držet mu ruce, nevšímat si ho, poslat ho pryč, nebo odejít sama - prostě řval a mlátil hlavou o zem, třeba ve vteřině - pohodička, najednou flák a už to jelo. To jsem ani nestihla předcházet těm záchvatům, jak mi radila kamarádka - jako vypozorovat, kdy nejvíc. Přeju hodně trpělivosti, a zkoušej, co by na ní platilo nějvíc, spíš něco klidnýho, zkusit na ní mluvit, nechat jí vyvztekat, zkusit pomazlit. Myslím, že to časem přejde samo. Ale chápu tvoje obavy. Držím palce.