mně ani tak nic moc vcelku nechybí (občas prachy, ale to jsem mívala i před dětmi, protože nejspíš neumím moc hospodařit:). spíš mi tak trochu přebývá pocit zodpopvědnosti, vědomí, že je na mně někdo závislej, bez toho bych se i ráda obešla, kdyby to bylo možný. já jsem taková pomalejší na myšlení , tak mi to došlo až docela nedávno (s nemocí), že vlastně už si nemůžu dělat co chci, že na sebe musím být opatrná...
jináč si nestěžuju, děti se chystají na celý den k bybičce, tudíž radostné vyhlídky na volné odpoledne (nad bakalářkou:)