Dělala jsem to zásadně opačně: svetr, bundu, boty apod. jsem si oblékla, až když všechny děti stály oblečené před domem.

Pokud mezitím stihly spadnout do nastražené louže, opět jsem svlékla nejdřív sebe, pak teprve se svlékli a znovu oblékli oni a nakonec jsem se zase oblékla já. Zní to nelogicky, ale ohromě mi to pomáhalo zachovat klid.

Kdyby přišli na to, že mě jejich padání do louže vytáčí, byli by tam furt, takhle je uspokojilo jedno až dvě žblunknutí denně.