Niki, ale i když lidem věci řekneš, protože je už dokážou rozumově pojmout neznamená, že začnou kopat za tvůj mančaft a automaticky zohlední kdo je šlechetný a kdo bídák.
Tím spíš, když už je dítě samostatná osobnost a má vlastní priority. A priority toho dítěte zpravidla nejsou zubař nebo holič. Casto bohužel bývají - co mi může ten který rodič materiálně dopřát. Můžou pokývat hlavou, že máma je charakter, ale stejně budou happy, když je otec někam vyveze autem nebo pro ně přijede před školu. Totéž když jim koupí něco zcela ujetého, nevýchovného, kdežto druhý rodič to nekoupí, protože musel koupit třeba ty rovnátka.