Valkýro, její sestra to měla podobně, bydlela u nich do 25. jenomže je to celkem pěkná a "normálnější" holka, tak potkala svýho současnýho muže, vdala se a tím se trhla. taky to bylo složitý, když s ním chodila, chodil k ní do pokojíčku, sestra čekala v obýváku, aby měli soukromí. Pak si našli podnájem a ona si založila vlastní účet. Prý to byl velký humbuk. On ten jejich otec je despota jak prase. Nepozdraví, čumí, ale ta moje kolegyně ho miluje a on jí. Takovej krapet stocholmskej syndrom, řekla bych. Matka jen vaří denně kupy jídel a mlčí.
Bohužel ta moje kolegyně je hodně,ošklivá, při těle a taková sociálně slabší. Jinak je to pracant a pálí jí to. Navíc má šílený nároky na potencionálního chlapa. (jedině starší, nepít, nekouřit, ne plešatej, ne dlouhý vlasy, vlastní byt, nerozvedenej, bezdětnej...)
Řekla bych, že se z tohohle jen tak nevymotá...Vidí to jako normální věc.