"Raduna: Strach z porodu je věc, která je patologická a dá se zpracovat a tím odstranit. Měla by se odstranit, je to důležitá věc pro zrání osobnosti. Může ti pomoct i kontakt s dobrou porodní bábou. Samotný porod pak musíš dobře naplánovat, zaplatit, připravit se, že se možná budeš muset bránit.
Je to těžké, ale jde to, já jsem taky nikdy nebyla moc asertivní typ a prolomila jsem to až se třetím dítětem, ale je to obrovský efekt. Námaha, kterou vynaložíš, se ti tisíckrát vrátí. A nejen v porodnici."

Tante,
já nic odstraňovat nechci a nebudu. Jednoduše proto, že by mě ani sebelepší psycholog nedokázal přesvědčit o tom, že bolestivá, nechutná a ponižující procedura je něco pozitivního, co bych měla chtít podstoupit. Když ani navíc nemám mateřské pudy, mám opravdu nulovou motivaci něco takového podstupovat. Pokud dítě mít budu, tak jenom kvůli manželovi a budu ho mít císařem. Stejně tak jako když jdu k zubaři nenechám si trhat zub zaživa jen proto, že snad překonávání bolesti by mi mělo nějak pomoct v osobnostím růstu. Jo, a asertivní jsem hodně, protože jinak bych nemohla v psychické pohodě vykonávat svoje povolání (učitelka).