zacinam byt zoufala - mam problem s mamkou ( mela jsem vzdy)... je fajn zenska ale desne rada me poucuje jak mam co delat a co moje deti atd... vzdy to dlouho snasim a pak vybouchnu ( jako dnes) a rikam si " proc si tak blba a vse ji rikas"? ale zase ani ne po tydnu ji reknu vse....

potrebuju se naucit neresit to s ni - ale jak????

potrebuju nejak byt sama - abych pak neposlouchala jak mam vse delat - treba me bombarduje at zavolam na logopedii kvuli synovi - ja reknu ze je ( opravdu je) a me neveri a zacne me presvedcovat ze mam ,ze ona klidne tam bude chodit kdyz ja nechci ( nikdy jsem nerekla ze me to neobtezuje - a vzdy jsem chodila jen ja).. nebo ted jsem nasla dceri zuby 2 ( prvni ani nevypadly) - a ja blbec ji volam a rikam - jsem si vyslechla ( ani jsem nestacila nic rict) - ze musim ji zuby okamzite vytrhnout - ze ji chudince kvuli me porostou zuby spatne... kdyz jsem se nadechla ze jsem domluvena ze zubarkou z minule kontroly zacla rvat ze to neni pravda atd.... tak jsem rekla ze kdyz delame podle ni vse blbe at nam da pokoj a zavesila jsem....

jak se toho zbavit????

PS: bracha se ji nesveruje ( stejny duvod vadi mu to poucovani) - a vetsinou kdyz prijde mlci aby nemusel nic s ni resit