kreditko omyl...je typ dětí, který musíš malinko tlačit,aby to zkoušeli....zdá se Ti to nepochopitelný, ale musíš je postrčit.
Podle mě o sobě nemají valný mínění...strašně se o sebe bojí a pak to všechno dohromady by dopadlo tak....jak popisuje zakladatelka.

Třeba to, že syn chtěl chodit na horolezení rozesmálo jeho třídní, když udělala klouzačku na žebřinách odmítl to sjet jinak než za ruku......stačil rok na špagátě kdesi u stropu tělocvičny a skluzavky se přestal bát. A kdybych udělala co říkáš tak bych mu to měla rozmluvit(protože jsem přece věděla, že se bojí výšek)

Prostě to nejde tak to nebude dělat...spadne z kola..kolo nechá kde je a jde domů a odmítá to znova zkusit....takže se utvrzuje v tom, že je neschopný se to naučit......

Takže já jsem ta co ho postrčím....a zkusí to znova a za pár týdnů zjistí, že to není tak jak on si myslí.

Takže myslíš si pořád, že to je přilívání?