Nemám čas číst všechno, tak rovnou odpovídám. V první řadě na něj přestaň tlačit. Zapomeňte celá rodina, že nočník existuje. Jen mu ho podejte a ať si ho někam dá, aby věděl, kde nočník je (i s tím proslovem).
Mému synovi budou zítra tři roky. Ještě začátkem listopadu byl komplet na plínách ve dne i v noci. Všichni na mě furt tlačili, že to nejde, aby měl plíny, že prostě musí chodit na nočník a hotovo. No nakonec jsem se naštvala a skonstatovala, že mě to neštve natolik, abych mu ze života dělala peklo a že na to kašlu a počkám, co bude. Manžel naštěstí chodí z práce až večer (taky to strašně řešil). Přestala jsem ho tím týrat a ejhle. Najednou dotáhl nočník a že chce čůrat. Během pár dní byl komplet bez plín i v noci. Svěrače dozrávají nejčastěji mezi druhým a třetím rokem a můj syn holt nechodil, dokud si nebyl jistej, že to vydrží. Teď se občas počůrá nebo i pokaká, když je trošku přistydlej. ZA ty necelé tři měsíce jsme měli v noci jen tři nehody, kdy se vzbudil tím, že čůrá. Jinak to buď přes noc vydrží a nebo jde na nočník (s mou asistencí, je tak zmatenej, že by se asi vyčůral vedle ). Největší legrace na tom všeem je, že spousta mých kamarádek se stejně starými dětmi, má ty děti odplenkované přes den už třeba rok a na noc mají pořád plíny, takže mi přijde, že když se to nechá v rámci možností na těch dětech, takže to pak zvládnou najednou, když svěrače udrží.

Takže se prostě vykašli na okolí a řiď se synem, odplenkuje se sám. Přeju, ať je to co nejdřív.