Moje máma se po rozvodu s mým otcem znovu vdala když mi bylo cca 8 let. Takže v těch 8 letech jsem "dostala" i novou babičku a prababičku (otčímova máma a babička)... a úplně normálně jsme se sladily a vztahy byly stejně pevné a láskyplné, jako u vlastních babiček (babička ještě žije, takže tam i nadále jsou). Jezdila jsem tam na prázdniny moc ráda, babičky to byly skvělé (bydlely v jednom baráku hned vedle sebe, takže jsem mezi jejich domácnostmi volně přecházela), takové ty starací a pro vnoučata nadšené. Takže s tou starší jsem si chodila povídat, pekla mi koláče, a s tou mladší jsem chodila každý den k rybníku (dokonce se babička koupala se mnou), do lesa na houby atd. No prostě to byly úplně takové ty klasické bezvadné prázdninové babičky... značka ideál. I zbytek té rodiny (babiččin bratr a jeho širší rodina, otčímův bratr s rodinou) mne přijal úplně normálně a samozřejmě, takže ačkoli k tomu spojení rodin došlo vlastně až takhle "pozdě" (přece jen osmileté dítě je něco jiného než třeba mimino nebo batole), dopadlo to nejlíp jak mohlo.
Celkově vzato ten vztah byl a je mnohem lepší, než s "vlastními" prarodiči z otcovy strany.