Možná upřesním své vnímání poslušnosti. Mám to slovo vztaženo pouze k dětem.
Podle mě je správné učit děti poslouchat momentální autoritu - tedy rodiče, toho kdo za dítě má v ten moment odpovědnost - např. hlídající babička - ne ta konkrétní s vodou
, chůva, učitelé, trenéři v kroužku). Tedy když ti řeknou přestaň cokoli ... tak přestanou, a třeba začnou diskutovat, proč a jak, ale přestanou s činností do doby, než bude případně dohodnuto jinak (to je ale velmi vyzrálé chování, protože už musí dítě umět zdůvodnit, proč ono chce jinak).
A zároveň je důležité stanovovat a učit respektovat hranice - a toto nabývá na významu, když dítě vyzrává a je schopné pobrat důsledky.
Čím je dítě zralejší, tím míň je tam poslouchání, ale víc respektu.