hele, já ti narovinu říkám, že mě na piku bylo fakt báječně, bylo to supr, nemusela jsem jíst ani spát apřesto jsme vydržela 3 dny lítat po městě bez únavy, hrozně mě bavilo povídat si, pořád jsem něco dělala a hrozně mě to bavilo, měla jsme neustále veselou náladu, měla jsem ze všeho radost, nadšení, spoustu energie, ve škole 100% lepší výsledky, fakt paráda, sice dojezdy byly šílené,ale daly se zvládnout..A pak přišla další čára a bylo zase všechno ,,v cajku" .. dojezd se zezačátku prostě nějak přežil, přespal (i 3 dny v kuse spánek ) ..pak už ale začaly být dojezdy horší a tělo si začalo žádat drogu častěji a ve větší dávce.. třepala jsem se, dýchala nahlas, přežvykovala na prázdno v puse až mě bolely několik dní panty. těkaly mi oči a nutně jsem potřebovala si aspoˇb trochu šňupnout..v té době jsme se nacházela v Amsterdamu ve squatu s feťákami, co měli na ruce abscesy z rozpíchání jehlama..tehdy jsem měla strašnou chuť si dát do žíly..ale věděla jsem , že z toho už se prostě nevyhrabu a nedala jsem si. Pak jsem se vrátila do čech, a podařilo se mi přestat..ale hrozně jsem přestat chtěla. sama.