Mě právě napětí, které je mezi lidmi, i když já sama k nim mám relativně dobrý vztah, velmi vadí. Úplně mi běhá mráz po zádech, pokud třeba táta na manželku nebo ona na něj zvedne hlas. Může to být jedna věta, tři slova, brrr... Mrzí mě i "neotevřené" konflikty, tj. když třeba babička pomlouvá svou snachu v její nepřítomnosti. Ale to jsem s to jí říct, že to přehání a že jí křivdí a že mně to vadí. Jakmile jsem ale vystavená otevřenému konfliktu (nebo třeba i jen uraženému mlčení po takovém konfliktu), mizím.

Je mi jasné, že na svatbě (by) se snad všichni takového jednání zdrželi (alespoň co se mé rodiny týče). Jen chci říct, že ne pro každého je snadné nenechat se rozhodit nesváry jiných.