ignorovat. Ty jejich jekoty a hádky. Říct - já to nechci slyšet co jste si udělali, mě nezajímá kdo to byl, nejste mimina abych vás každou chvíli dávala od sebe. Vyhlásit nějakou hodinu dne jako "polední klid/přestávku/maminčinu hodinu", kdy mají smůlu ale věnovat se jim programově nebudeš (pití a svačinku si můžou dát už sami, nebo jim to nachystáš předtím v kuchyni), a nechat je si zvyknout, že máma má taky nárok na svůj čas pro sebe. Jestli je tomu mladšímu už 7, myslím že mu to určitě neuškodí. Je to zpočátku trochu opruz, ale oni si vážně zvyknou.