mám starší kluky 9 a 6, potom nejmladšího 3 roky, takže šarvátky znám ). Nikdy nepátrám, co komu kdy udělal a kdo začal, protože to je nekonečný řetězec událostí, který končí jejich narozením:-D Vždy apeluju na to, že sporu se řeší v klidu, nesmí být k sobě hrubí a sprostí a když takoví budou, budou mít společný trest. Většinou se srovnají, protože mají společného nepřítele - tu zlou matku, která je tak omezuje:-D
Ale nechápu to, že si s tak velkými kluky nemůžeš jít lehnout. Vždyť oni by se o tebe mohli i postarat. Normálně bych se zavřela, řekla nerušit a jasně si vymezila svoji chvilku odpočinku. Jedenáctiletý a sedmiletý kluk si můžou sami ohřát jídlo, uvařit čaj a elektroniku si umí jistě lépe pustit, než ty:-D
Rušení bych svolila jenom, když poteče krev, nebo něco závažného. Jsou to už velcí kluci a dokážou odhadnout, kdy je situace vážná - třeba požár:-D