Ježiš, holky, to už se snad trochu zvrhlo v obviňování mě samotné. Jak jsem psala, sestra bydlí úplně jinde, než celá naše rodina. Nikdo z nás neměl tušení, co se tam děje...měli jsme podezření tak poslední cca půlrok, když nám přišlo, že se nám sestra vyhýbá. začala odmítak přijet domů k rodičům, vždycky měla sto výmluv. Jakmile se nám to naše podezření potvrdilo (tento týden v tel. rozhovoru sestry s naší další sestrou), tak se to začínáme snažit řešit. Zatím se snažím sehnat co nejvíce informací. Všechny píšete odvézt děti z domova k nám do jiného města, ale já znovu opakuji, že mají fungující (nealkoholického) otce, kterého přece nemůžeme my (sestřina rodina) přeskočit a děti mu odvézt. Snažili jsme se s ním komunikovat, ale on záměrně telefon nezvedá, komunikovat nechce. Tak co teď? Samozřejmě, že kdyby se rozhodli (ale to musí oni-rodiče)situaci řešit a děti dát ke kterékoliv babičce, tak bude muset zaměstnání ukončit, to je jasné.
Já mám takový dojem, že otec dětí také neví, jak situaci řešit, a trochu se tomu snaží uniknout nekomunikováním, neřešením.