Záleží na situaci. Já si pořídila první dítě ve věku, kdy moje kamarádky o něčem takovém ani neuvažovaly (3. ročník na VŠ), druhé dítě jsem měla, když kamarádky začaly dělat doktorát Mezitím jsme se stěhovali, zrovna v době, kdy jsem si konečně našlai kamarádky s dětma. Už jsem si nějaký kontakty vytvořila, ale není to úplně ono. Hlídání prakticky nemám a prachy na hlídací slečnu nejsou, takže všechno (doktor, úřady, zařizování nákupy) absolvuju s mladší dcerou. Ale je mi jasný, že samotářka, kterou baví věnování se dítěti a manželovi, tohle neřeší a nechápe, jak může být někdo zpruzenej.
Nechci si stěžovat, někdy je to fajn, ale hodně záleží na situaci a na povaze ženský. Práce okolo domácnosti a permanentní nevyspání je to poslední, co mi vadí.